Svátek

Svátek má Julie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

10. 12. 2016

obl

Bude polojasno až oblačno, místy zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 7 až 11°C, na východě kolem 5°C. Noční teploty 5 až 1°C.

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

¨Virtuální prohlídka

Mobilní verze stránek

mobilní verze

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Doc.PhDr.Rudolf Anděl, CSc.

F R Ý D Š T E J N

Místní jména skýtají užitečné náměty k úvahám o původu a okolnostech vzniku mnoha lokalit v naší vlasti. V plné míře to platí i o našem Frýdštejnu. Původní tvar jména - Friedstein - nás zavádí daleko zpět do středověku, kdy vrcholila vlna zakládání hradů, které dostávaly mnohdy tehdy módní německé názvy přírodních útvarů na nich byly budovány. Vzpomeňme jen na slavný Karlštejn, ale i na severočeský Valdštejn nebo Rotštejn. Také Frýdštejn tedy spojuje skalisko, kámen na němž stojí, se slovem mír, pokoj, tedy s pojmem, po jehož naplnění většina lidí vždy toužila.

Doba vzniku hradu se zdá být bezpečně ohraničena desetiletími kalem poloviny 14.století. Přesnější časové zařazení naráží na to, že nemáme přímé údaje o zakladatelích hradu. Podoba jména Friedstein se jménem hradu Frýdland (Friedland) v severních Čechách, kde sídlil rod Biberšteinů, kteří drželi i Frýdštejn v roce 1376, by mohla nahrávat domněnce, že oni byli stavebníky Frýdštejna. Leč doložit to nelze. Neodporoval by tornu však názor naší přední znalkyně hradní problematiky Dobroslavy Menclové, která ve svém díle České hrady str 333-334 ve svém pojednání o Frýdštejně píše:" Celý hrad se totiž skládá ze starší části horní s obytnými budovami a velkou okrouhlou věží a z části jižní o něco mladší, v súž bývala studniční věž a hospodářské budovy ohrazené zpočátku jen dřevem a teprve později opevněné kamennou zdi s hradebními ochozy" Menclová pak uzavírá :„Většina historiků se proto domnívá, že hrad vznikl teprve v druhé polovině 14.století. Stavební typ, i když zde jako u všech skalních hradu* deformovaný, i ostroluký portál věže nasvědčuji však tomu, že byl postaven dřív, snad už v první polovině 14. st.". znamená to tedy, že se na budování hradu podílelo postupně více stavebníků třeba včetně již zmíněných Biberštejnů.

Podívejme se tedy na prokazatelné držitele zdejší oblasti ve 14.století. Pojizeří byla již dávno ve 13. století v majetku rozvětveného rodu Markvarticů. S nimi je spjat vznik nejstarších hradů jakými jsou např. Valdštejn, Hrubá Skála i Hrubý Rohazec či Rotštejn. Ve 14.století se jako majitelé oblasti kolem Hodkovic objevují páni z Dražic, kteří tu jsou doloženi v roce 1364. V roce 1376 je držitelem zdejšího kraje Jan II. z Biterštejna a protože první písemnou zmínku o Frýdštejně samotném máme z roku 1385, lze vzhledem k výše zmíněnému stavebnímu rozboru hradu, považovat pány z Dražic za stavebníky starší části hradu a Jana 11. z Biberštejna nejspíš za dovršitele stavby a dolní mladší částí hradu. S následujícími držiteli, vladyky z Vadslavic je spjato pravé datum 1385, kdy tu a v Hodkovicích vládl Bohuněk Puklíce z,, Frýdštejna".

Bylo to za vlády krále Václava IV., kdy i sem na Turnovsko dolehly ohlasy problémů, které měl s českou vysokou šlechtou. Jeden z nich , Markvart z Varternberka, držitel hradu Zbirohu (nad Jizerou) a Hrubého Rohozce, se dostal s králem do konfliktu, ten mu jeho hrady dal oblehnout a jeho samého zajmout. Tyto události se odehrávaly na přelomu osmdesátých a devadesátých let 14. století, kdy na Frýdštejně vládl již Petr Kamenec z Frýdštejna .

Nejznámější osobností následujícího období byl Bohuš z Kováně, jenž s bratrem Vaňkem získal Frýdštejn kolem roku 1406, S ním je pak spojeno celé bouřlivé období husitské. Bohuš byl věrným stoupencem krále Zikmunda a svůj protihusitský postoj dával najevo i těsnou spoluprací s katolickými městy v Horní Lužicí, sdruženými ve svazku

Šestiměstí. Dodával jim zprávy o pohybech husitských vojsk a varoval je tak před blížícím se nebezpečím. Města k němu posílala pro zprávy i své zvědy.. V roce 1431 se Bohuš" zaručil i za

velitele katolické posádky na hradě Hamrštejně u Chrastavy, Mikuláš Dachse, kterého propustili husitští hejtmané na kauci na svobodu Vzhledem k tomuto jeho postoji a i proto, že Frýdštejn ležel blízko důležité cesty z Turnova do

Ponisí a do Lužice, oblehli husitští hejtmané ,Jan Čapek ze Sán a Ota z Lozy, Frýdštejn. K dobytí hradu však nedošlo, mezi protivníky byla zřejmě uzavřena dohoda, která uspokojila obě strany . Po bitvě u Lipan (1434) získal Bohuš od krále Zikmunda za svou věrnost řadu okolních vesnic z někdejšího církevního panství (1436) a poté, když se připojil na stranu Jiřího z Poděbrad získal od krále Ladislava Pohrobka rovněž některé výsady.

Po smrti Bohuše z Kováně v roce 1460 drželi Frýdštejnsko jeho dědici, jejichž poručníkem byl Jan z Házmburka, trvalý odpůrce krále Jiřího z Poděbrad.. Vlastnil hrady Kost, Trosky, Návarov, Skály , které mu dal Jiří z Poděbrad oblehnout. V roce 1469 vtrhly do severních Čech lužické a slezské oddíly, aby vymanily Návarov z obležení. Dotáhly však jen na Kopaninu, odkud se po zprávě o údajně se blížícím králově vojsku daly na kvapný ústup, při němž utrpělo Jablonecko značné škody. Zda byl touto akcí zasažen i Frýdštejn , kde měl Jan z Házmburka svého hejtmana, není známo. Byla to však poslední vojenská akce, která se v 15. století na Frýdštejnsku odehrála.

Zbytek století byl ve znamení několikerého střídání držitelů hradu. V roce 1489 zde vládl Jiří Berka z Dubé, v roce 1498 Vilém Zub z Landštejna, po něm Jan Dubecký z Dubče a po roce 1508 Jan Chvalovský z Ledec. Jeho dědici v roce 1540 prodali panství Janu z Vartemberka. Kromě městečka Hodkovic k němu patřily vsi Zásada, Vranový, Křížky, Rakousy, Borek, Ondříkovice, Roudný Kaškovice, Voděrady, Pulečný, Kamenice, Radimovice, Dolánky u Hodkovic, Záskalí, Jeřmanice, Vesec, Vratislavice, zaniklá ves Nisa, a díly Čtveřína a Havlovic. Význam této koupě spočívá pro Frýdštejn v tom, že se stal částí velkého vartemberkého dominia (Zvířetice, Hrubý Rohozec, Malá Skála, Hradiště n.Jiz. a Dub), na němž se již prosazovaly významné trendy hospodářského využití přírodních a lidských zdrojů panství. Tato sounáležitost však trvala jen několik let, protože Janův syn, Adam z Vartemberka, byl za svou účast na protihabsburském odboji v letech 1546/1547 potrestán králem Ferdinandem I. konfiskací části statků, mezi nimi Dubu a Frýdštejna. Proto mohl v roce 1552 koupit obě panství Jan z Oppersdorfu .

To, že si za sídlo zvolil výstavný zámek v(Českém) Dubě, se stalo pro hrad Frýdštejn osudným. Ztratil již dávno svůj vojenský význam a neměl ani terénní a prostorové předpoklady pro další stavební vývoj v duchu zámeckých staveb, jak tomu bylo u mnoha jiných dřívějších hradů (např. Dub, Frýdlant, Crrabštejn, Rohozec aj.). Byl tedy ponechán svému osudu takže byl již zanedlouho označován jako pustý. Jeho hospodářské zázemí, poplužní dvůr v podhradí , při němž bylo i něco ovocných stromů, byl již za Vartemberků rozdělen mezi čtyři sedláky. Na osudu hradu se nepodepsal jen pověstný „zub času", ale také skutečnost, že v podhradí přibývalo lidí, kteří pro své nově budované příbytky vzali rádi zavděk i vhodným stavebním materiálem z objektů chátrajícího hradu.

Po pánech z Oppersdorfu stal se v roce 1591 majitelem „pustého zámku" Zikmund Smiřický ze Smiřic ( do r.1608) , pak jeho synové Jaroslav (do r 1610) a nakonec Jan Albrecht (zemřel v roce 1619). Na hospodářsky velmi iniciativní a úspěšné pány ze Smiřic navázal v roce 1623 Albrecht z Valdštejna. Ten jejich statky získal z konfiskací, jimiž byli Smiřičti potrestáni za svou účast na druhém protihabsburském odboji v letech 1618 - 1620,. který skončil porážkou na Bílé hoře. Za Valdštejna byla celá oblast severních těch součástí jeho vévodství Frýdlantského až do roku 1634, kdy byl zavražděn v Chebu. Opětovné konfiskace, tentokráte uprostřed již probíhající třicetileté války, učinily majitelem dubského a frýdštejnského panství císařského plukovníka hraběte Jana Ludvíka Isolaniho. Jeho dvě dcery se sice ujaly dědictví, když v roce 1640 zemřel, ale jedna z nich, hraběnka Regina Isolaniová odkázala své jmění v r. 1653 klášteru sv.Augustina ve Vídni. V církevním držení pak setrvalo frýdštejnské i dubské panství do roku 1838 , kdy je koupil kníže Kamil Rohan. Revoluční události roku 1848 pak udělaly navždy tečku za feudálními patrimoniálními řády u nás.

Ve stínu půvabné hradní zříceniny však během staletí vyrůstala ves, která dostal jméno po hradu a jeho hospodářském příslušenství, tedy pak již zmíněném poplužním dvoře. Její počátky byly více než skromné. Původní čtyři usedlosti selské se přirozeným přírůstkem v rodinách dělily a ves se rozrůstala o nová stavení. Nešlo to hned rychle, protože třicetiletá válka (1618-1648) a následující rekatolizační opatření habsburské vlády, zanechaly asi i zde své stopy. V soupise obyvatel dle víry z roku 1651 je ve výčtu služebných lidí na dubském zámku uveden „Mikuláš Fridštejnský, při kanceláři písařík". Byl to asi synek některého zdejšího sedláka , bylo mu 15 let a je u něho poznamenáno, že je zde naděje na obrácení ke katolické víře. Ves Frýdštejn v tomto seznamu uvedena není, ale zato všechny okolní vsi ­Stejně je tomu v soupise poddanských hospodářství z roku 1654, jenž je znám pod jménem Berni rula.

Chceme-li sáhnout po publikovaných topografických příručkách, pak získáváme o obci Frýdštejn postupně řadu důležitých a zajímavých údajů Tak zaznamenává Jaroslav Schaller ve své Topagraphie des Knigreichs Biihmen (IV . Prag 1790) na str. 236, že Frýdštejn má 33 čísel (tj očíslovaných domů) s jedmom zpustlým hradním zámkem, který v r. 1432 obléhali sirotci ( tj. husité). Nachází se zde ještě ve skále tesaná kaple P. Marie a na kameni nápis „ 1456 opuštěna". Následující topografické dílo J.G. Sommera „Das Ktinigreich Bóhmen (II. Prag 1834) o Frýdštejně uvádí 45 domů a 344 obyvatel. V roce 1845 to bylo již 57 domů s 379 obyvateli a tak to pokračovalo i nadále, takže v roce 1890 zde žilo již 448 obyvatel v 73 domech. To sem našlo cestu i broušení kamenů a českých granátů (Gttův slovník naučný IX., str. 703, 1895) . 4 této výrobě se zmiňuje i Pfohlův lexikon z r. 1927, když zde uvádí 2 velké a dvě malé brusírny skla, pilu a těžbu písku, ovšem ve spojení s obcemi Kaškovice, Roudný a Voděrady, které měly dohromady 1040 obyvatel. Sdružování okolních obcí kolem obce Frýdštejn pokračovalo a trvá do dneška.

Starobylý hrad Frýdštejn ve své dnešní malebné podobě může v roce 2005 oslavit 620. výročí první své zmínky v písemných pramenech. Stejné památné výročí přísluší i jeho někdejšímu podhradí a hospodářskému zázemí, dnešní obci na jeho úpatí, v jejímž jméně přežívá dodnes ohlas pohnutých dějin stejnojmenného hradu.


Použitá literatura:

Anděl R.- Kabíček 3.: Hrady a zámky Libereckého kraje, Liberec 1959 Anděl R.: Husitství v severních Čechách, Liberec 1961
AAnděl R.: Liberecko v době husitského revolučního hnutí ( Zprávy České besedy, č. 37,Liberec 1982)
Brych VI.-Rendek J. Hrady a zámky Libereckého kraje, Liberec 2002
Doskočil K.: Popis Čech r.i654 (Souhrnný index obcí k berní rule), Praha 1953
KKolektiv-. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III díl Severní Čechy, Praha í984
Menclová D.: České hrady, i.díl, Praha 1972
Ottův slovník naučný, sv. IX, 1895
Pazderová A.: Soupis poddaných dle víry z r.1651. Boieslavsko 1, Praha 1994
Pfohl E.: Orientierungs-Lexikon der Tschechoslowakischen Republik, Reichenberg 1927 Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje 1850-2000, Liberec 2002
Sedláček A.:: Hrady zámky a tvrze Království českého, X. díl, Praha 1932 Schaller J.: Topographie des Kčinigreichs Bóhmen, IV. Bd. Prag 1790 Sommer J.G.: Das Kánireich B6hmen, II. Bd. Prag 1834
Statistický lexikon obci CSSR 1982, Praha 1984
Šimák J.V. : Hrad Fridštejn, Turnov (sine)
Šimák J.V.: Pronikání Němců do Čech kolonisaci ve 13. a 14. století, Praha 1938 Watterich von Watterichsburg F.C: HandwiSrterbuch der Landeskunde des Königreich Böhmen, Prag 1845